Diskuze v psychologii 2021, 3(2):62-72 | DOI: 10.5507/dvp.2022.002

Psychometrické vlastnosti slovenskej verzie nástroja Parental Stress Scale počas pandémie ochorenia Covid-19

Petra Ferenčíková*, Lenka Kolcunová, Robert Tomšik, Eva Rajčániová
Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie, Cyprichova 42, 831 05 Bratislava, Slovensko

Problematike rodičovského stresu je nutné venovať značnú pozornosť, a preto je potrebné mať k dispozícii jednoduchý, a pritom spoľahlivý nástroj, umožňujúci stanoviť aktuálnu mieru pociťovanej rodičovskej záťaže - stresu a pociťovanej spokojnosti, resp. nespokojnosti v roli rodiča. Predkladaná štúdia sa zaoberala overením vybraných psychometrických charakteristík slovenskej verzie nástroja Parental Stress Scale (PSS), vyvinutej pôvodne Berryovou a Jonesom (1995), ktorá patrí v tomto smere medzi jednu z najpoužívanejších metód. Overenie škály obsahujúcej 18 položiek bolo realizované na súbore 546 rodičov, najmä matiek. Dáta boli zbierané online, počas pandémie koronavírusu. Slovenská verzia dotazníku PSS vykazovala dostatočne vysokú mieru vnútornej konzistencie, Cronbachova α = 0,88 a McDonaldova ω = 0,89. Konfirmačná faktorová analýza podporila v literatúre preferovanú dvojfaktorovú štruktúru dotazníka (χ2(133) = 475,066; p < 0,001; χ2 / df = 3,57; RMSEA = 0,070 (90% CI 0,063-0,077); CFI = 0,951 a TLI = 0,944). Validita slovenskej verzie PSS bola podporená koreláciami so škálou na meranie vnímaného stresu PSS-10, adaptácie rodičov na mimoriadnu situáciu ŠARMS-12 a well-beingu WHO-5. Vzťahy sa preukázali taktiež so strachom a úzkosťou z koronavírusu.

Klíčová slova: Parental stress scale; stres, rodičovský stres; psychometria; Covid-19

Psychometric properties of the slovak version of the Parental Stress Scale during the Covid-19 pandemic

The issue of parental stress must be given considerable attention and therefore, it is necessary to have a simple and reliable tool to determine the current level of perceived parental stress and satisfaction, or dissatisfaction in the role of a parent. The present study dealt with the verification of selected psychometric characteristics of the Slovak version of the Parental Stress Scale (PSS) tool, originally developed by Berry and Jones (1995). PSS is one of the most used methods in this field, containing 18 items. Data collection was conducted online during the coronavirus pandemic. Data set consisted of 546 participants, especially mothers. The Slovak version of the PSS questionnaire showed a sufficiently high degree of internal consistency, Cronbach's α = 0.88 and McDonald's ω = 0.89. The confirmatory factor analysis confirmed, in the literature preferred two-factor structure of the questionnaire ((χ2(133) = 475,066; p < 0,001; χ2 / df = 3,57; RMSEA = 0,070 (90% CI 0,063-0,077); CFI = 0,951 a TLI = 0,944). The validity of the Slovak version of PSS was supported by its correlations to the scale for measuring the perceived stress PSS-10, scale of adaptation of parents to an emergency situation ŠARMS-12, as well as the well-being measuring scale WHO-5. Further links have been exhibited with fear and anxiety caused by the coronavirus.

Keywords: Parental stress scale; stress; parental stress; psychometrics; Covid-19

Vloženo: 11. srpen 2021; Revidováno: 20. květen 2022; Přijato: 5. červen 2022; Zveřejněno: 22. březen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ferenčíková P, Kolcunová L, Tomšik R, Rajčániová E. Psychometrické vlastnosti slovenskej verzie nástroja Parental Stress Scale počas pandémie ochorenia Covid-19. Diskuze v psychologii. 2021;3(2):62-72. doi: 10.5507/dvp.2022.002.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Abidin, R. R. (1995). Parenting stress index, third edition: Professional manual. Psychological Assessment Resources; Odessa.
    2. Ahorsu, D. K., Lin, C. Y., Imani, V., Saffari, M., Griffiths, M. D., & Pakpour, A. H. (2020). The Fear of COVID-19 Scale: Development and Initial Validation. International journal of mental health and addiction, 1-9. Advance online publication. DOI: 10.1007/s11469-020-00270-8 Přejít k původnímu zdroji...
    3. Algarvio, S., Leal, I., & Maroco, J. (2018). Parental Stress Scale: Validation study with a Portuguese population of parents of children from 3 to 10 years old. Journal of Child Health Care, 22(4), 563-576. DOI: 10.1177/1367493518764337 Přejít k původnímu zdroji...
    4. Berry, J. O., & Jones, W. H. (1995). The Parental Stress Scale: Initial Psychometric Evidence. Journal of Social and Personal Relationships, 12(3), 463-472. DOI: 10.1177/0265407595123009 Přejít k původnímu zdroji...
    5. Brito de, A., & Faro, A. (2017). Diferenças por sexo, adaptação e validação da Escala de Estresse Parental. Avaliação Psicológica, 16(1), 38-47. http://pepsic.bvsalud.org/ scielo.php?script=sci_arttextπd= S1677-04712017000100006&lng=pt&tlng=pt Přejít k původnímu zdroji...
    6. Calvano, C., Engelke, L., Di Bella, J., Kindermann, J., Renneberg, B., & Winter, S. M. (2021). Families in the COVID-19 pandemic: parental stress, parent mental health and the occurrence of adverse childhood experiences-results of a representative survey in Germany. European Child & Adolescent Psychiatry, 2021. DOI: 10.1007/s00787-021-01739-0 Přejít k původnímu zdroji...
    7. Cohen, S., Kamarck, T., & Mermelstein, R. (1983). A Global Measure of Perceived Stress. Journal of Health and Social Behavior, 24(4), 385-396. DOI: 10.2307/2136404 Přejít k původnímu zdroji...
    8. Crnic, K., & Low, C. (2002). Everyday stresses and parenting. In M. H. Bornstein (Ed.), Handbook of parenting: Practical issues in parenting (p. 243-267). Lawrence Erlbaum Associates Publishers. https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download? doi=10.1.1.457.3309&rep=rep1&type=pdf
    9. Cusinato, M., Iannattone, S., Spoto, A., Poli, M., Moretti, C., Gatta, M., & Miscioscia, M. (2020). Stress, Resilience, and Well-Being in Italian Children and Their Parents during the COVID-19 Pandemic. Int. J. Environ. Res. Public Health, 17(22), 22: 8297. DOI: 10.3390/ijerph17228297 Přejít k původnímu zdroji...
    10. Deater-Deckard, K. (2006). Parenting Stress and Child Adjustment: Some Old Hypotheses and New Questions. Clinical Psychology: Science and Practice, 5(3), 314-332. DOI: 10.1111/j.1468-2850.1998.tb00152.x Přejít k původnímu zdroji...
    11. Gerard, J. M., Landry-Meyer, L., & Roe, J. G. (2006). Grandparents Raising Grandchildren: The Role of Social Support in Coping with Caregiving Challenges. The International Journal of Aging and Human Development, 62(4), 359-383. DOI: 10.2190/3796-dmb2-546q-y4aq Přejít k původnímu zdroji...
    12. Halama, P. (2011). Princípy psychologickej diagnostiky (2., doplnené vydanie). Trnava: Trnavská univerzita. 208 s. ISBN 9788080824518
    13. Harding, L., Murray, K., Shakespeare-Finch, J., & Frey, R. (2020). Understanding the Parental Stress Scale With a Foster Carer Cohort. Family Relations, 69(4), 865-879. DOI: 10.1111/fare.12483 Přejít k původnímu zdroji...
    14. Hooper, D., Coughlan, J., & Mullen, M. R. (2008). Evaluating model fit: A synthesis of the structural equation modeling literature. In 7th European Conference on Research Methodology for Business and Management Studies (pp. 195-200).
    15. Hu, L., & Bentler, P. M. (1999). Cutoff criteria for fit indexes in covariance structure analysis: Conventional criteria versus new alternatives. Structural Equation Modeling: A Multidisciplinary Journal, 6(1), 1-55. DOI: 10.1080/10705519909540118 Přejít k původnímu zdroji...
    16. Cheung, S. K. (2000). Psychometric properties of the Chinese version of the parental stress scale. Psychologia: An International Journal of Psychology in the Orient, 43(4), 253-261. https://www.researchgate.net/publication/271138438_Psychometric_properties_of_the_Chinese_version_of_the_Parental_Stress_Scale Přejít k původnímu zdroji...
    17. Chung, G., Lanier, P., & Wong, P. Y. J. (2020). Mediating Effects of Parental Stress on Harsh Parenting and Parent-Child Relationship during Coronavirus (COVID-19) Pandemic in Singapore. Journal of Family Violence, 2020. DOI: 10.1007/s10896-020-00200-1 Přejít k původnímu zdroji...
    18. Ishtiaq, N., Mumtaz, N., & Saqulain, G. (2020). Stress and coping strategies for parenting children with hearing impairment and autism. Pakistan journal of medical sciences, 36(3), 538-543. DOI: 10.12669/pjms.36.3.1766 Přejít k původnímu zdroji...
    19. Jennings, K. D., & Dietz, L. J. (2007). Parenting, Stress of. In G. Fink (ed.), Encyclopedia of Stress (2nd Edition, p. 79-83). Oxford: Academic Press. ISBN 9780123739476. DOI: 10.1016/B978-012373947-6.00593-6 Přejít k původnímu zdroji...
    20. Kolcunová, L., Tomšik, R., Ferenčíková, P., & Rajčániová, E. (2021). Adaptácia rodičov v čase pandémie covid-19: Vývoj a počiatočné overenie škály ŠARMS-12. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 55(2), 132-156. DOI: 10.4149/ppd_202107 Přejít k původnímu zdroji...
    21. Lazarus, R. S., & Folkman, S. (1984). Psychological stress and the coping process. New York, NY: Springer.
    22. Lee, S. A. (2020). Coronavirus Anxiety Scale: A brief mental health screener for COVID-19 related anxiety. Death Studies, 44(7), 393-401. DOI: 10.1080/07481187.2020.1748481 Přejít k původnímu zdroji...
    23. Leung, C., & Tsang, S. K. M. (2010). The Chinese Parental Stress Scale: Psychometric Evidence Using Rasch Modeling on Clinical and Nonclinical Samples, Journal of Personality Assessment, 92(1), 26-34. DOI: 10.1080/00223890903379209 Přejít k původnímu zdroji...
    24. Lessenberry, B. M., & Rehfeldt, R. A. (2004). Evaluating stress levels of parents of children with disabilities. Council for Exceptional Children, 70, 231-244. DOI: 10.1177/001440290407000207 Přejít k původnímu zdroji...
    25. Li, C.-H. (2016). The performance of ML, DWLS, and ULS estimation with robust corrections in structural equation models with ordinal variables. Psychological Methods, 21(3), 369-387. DOI: 10.1037/met0000093 Přejít k původnímu zdroji...
    26. Louie, A. D., & Cromer, L. D. (2014). Parent-child attachment during the deployment cycle: Impact on reintegration parenting stress. Professional Psychology: Research and Practice, 45(6), 496-503. DOI: 10.1037/a0036603 Přejít k původnímu zdroji...
    27. Louie, A., Cromer, L., & Berry, J. (2017). Assessing Parenting Stress: Review of the Use and Interpretation of the Parental Stress Scale. The Family Journal, 25, 359-367. DOI: 10.1177/1066480717731347 Přejít k původnímu zdroji...
    28. Mannocci, A., Massimi, A., Scaglietta, F., Ciavardini, S., Scollo, M., Scaglione, C., & La Torre, G. (2021). HAPPY MAMA Project (PART 1). Assessing the Reliability of the ITalian Karitane Parenting Confidence Scale (KPCS-IT) and Parental Stress Scale (PSS-IT): A Cross-Sectional Study among Mothers Who Gave Birth in the Last 12 Months. Int. J. Environ. Res. Public Health, 18, 4066. https://www.mdpi.com/1660-4601/18/8/4066 Přejít k původnímu zdroji...
    29. Miller, J. J., Cooley, M. E. & Mihalec-Adkins, B. P. (2020). Examining the Impact of COVID-19 on Parental Stress: A Study of Foster Parents. Child Adolesc Soc Work J, 2020. DOI: 10.1007/s10560-020-00725-w Přejít k původnímu zdroji...
    30. Mîndrilă, D. (2010). Maximum Likelihood (ML) and Diagonally Weighted Least Squares (DWLS) Estimation Procedures: A Comparison of Estimation Bias with Ordinal and Multivariate Non-Normal Data. International Journal of Digital Society (IJDS), 1(1), 60-66. DOI: 10.20533/ijds.2040.2570.2010.0010 Přejít k původnímu zdroji...
    31. Nadeem, M., Choudhary, F. R., Parveen, A., & Javaid, F. (2016). Parental Stress among Parents of Children with and without Disabilities. Pakistan Journal of Social Sciences, 36(2), 1281-1289. https://www.bzu.edu.pk/PJSS/Vol36No22016/PJSS-Vol36-No2-57.pdf
    32. Nærde, A., & Sommer Hukkelberg, S. (2020). An examination of validity and reliability of the Parental Stress Scale in a population based sample of Norwegian parents. PLoS ONE, 15(12), e0242735. DOI: 10.1371/journal.pone.0242735 Přejít k původnímu zdroji...
    33. Nielsen, T., Pontoppidan, M., & Rayce, S. B. (2020). The Parental Stress Scale revisited: Rasch-based construct validity for Danish parents of children 2-18 years old with and without behavioral problems. Health Qual Life Outcomes, 18(281). DOI: 10.1186/s12955-020-01495-w Přejít k původnímu zdroji...
    34. Oronoz, B., Alonso-Arbiol, I., & Balluerka, N. (2007). A Spanish adaptation of the Parental Stress Scale. Psicothema, 19(4), 687-692. https://reunido.uniovi.es/index.php/PST/article/view/8536
    35. Pekárová, V., Rajčániová, E., & Tomšik, R. (2022). Slovak Adaptation of the Coronavirus Anxiety Scale. Death Studies. DOI: 10.1080/07481187.2022.2039812 Přejít k původnímu zdroji...
    36. Pituch, K. A., & Stevens, J. P. (2015). Applied Multivariate Statistics for the Social Sciences: Analyses with SAS and IBM's SPSS, Sixth Edition (6th ed.). Routledge. DOI: 10.4324/9781315814919 Přejít k původnímu zdroji...
    37. Pontoppidan, M., Nielsen, T., & Kristensen, I.H. (2018). Psychometric properties of the Danish Parental Stress Scale: Rasch analysis in a sample of mothers with infants. PLoS ONE, 13(11), e0205662. DOI: 10.1371/journal. pone.0205662 Přejít k původnímu zdroji...
    38. Prime, H., Wade, M., & Browne, D. T. (2020). Risk and Resilience in Family Well-Being During the COVID-19 Pandemic. American Psychologist, 75(5). DOI: 10.1037/amp0000660 Přejít k původnímu zdroji...
    39. Quittner, A. L., Glueckauf, R. L., & Jackson, D. N. (1990). Chronic parenting stress: Moderating versus mediating effects of social support. Journal of Personality and Social Psychology, 59(6), 1266-1278. DOI: 10.1037/0022-3514.59.6.1266 Přejít k původnímu zdroji...
    40. Shapiro, D. N., & Stewart, A. J. (2011). Parenting Stress, Perceived Child Regard, and Depressive Symptoms Among Stepmothers and Biological Mothers. Family Relations, 60(5), 533-544. DOI: 10.1111/j.1741-3729.2011.00665.x Přejít k původnímu zdroji...
    41. Steiger, J. H. (2007). Understanding the limitations of global fit assessment in structural equation modeling. Personality and Individual Differences, 42(5), 893-898. DOI: 10.1016/j.paid.2006.09.017 Přejít k původnímu zdroji...
    42. Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky. (2020). Počet pozitívne testovaných osôb PCR testami na Slovensku. [cit. 2021-06-10]. https://covid-19.nczisk.sk/sk
    43. Wang, G., Zhang, Y., Zhao, J., Zhang, J., & Jiang, F. (2020). Mitigate the effects of home confinement on children during the COVID-19 outbreak. The Lancet Child & Adolescent Health, 4(5), 347-349. DOI: 10.1016/S0140-6736(20)30547-X Přejít k původnímu zdroji...
    44. World Health Organization, Regional Office for Europe,Psychiatric Research Unit, & Hillerød, D. (1998). Mastering depression in primary care. World HealthOrganization, Regional Office for Europe, PsychiatricResearch Unit, Frederiksborg General Hospital.
    45. Zelman, J. J., & Ferro, A. (2018). The Parental Stress Scale: Psychometric Properties in Families of Children With Chronic Health Conditions. Family Relations, 67(2), 240-252. DOI: 10.1111/fare.12306 Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah