Diskuze v psychologii 2020, 2(2):75-80 | DOI: 10.5507/dvp.2020.008

Stanovení psychometrických vlastností Inventáře MABC-2

Kamila Banátová, Ludvík Valtr, Rudolf Psotta
Katedra přírodních věd v kinantropologii, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Česká republika

DCD je neurovývojová porucha manifestující se obtížemi v provedení motorických úloh, přičemž sekundárně ovlivňuje celkový psychosociální vývoj jedince. DCD je v našem prostředí opomíjenou diagnózou, ačkoli je jeho prevalence až 6%. Do vydání české verze Testu motoriky pro děti MABC-2 nebyl v ČR dostupný nástroj pro identifikaci motorických deficitů. Tento test posuzuje, zda je motorická výkonnost pod úrovní, kterou bychom vzhledem k chronologickému věku u daného dítěte očekávali (diagnostické kritérium A pro DCD). V českém prostředí však chybí nástroj, kterým by bylo možno posoudit dítě z hlediska diagnostického kritéria B, tedy, zda motorické deficity zjištěné ve standardizovaném testu mají dopady na školní výkon a denní činnosti. K tomuto účelu se nabízí Inventář MABC-2, který je součástí původní baterie MABC-2. Cílem příspěvku je představit metodické řešení adaptace Inventáře MABC-2 pro diagnostiku DCD v České republice.

Klíčová slova: vývojová porucha koordinace; Inventář MABC-2; Test MABC-2; validace; psychometrika

Assessment of the MABC-2 Checklist psychometric properties

DCD is a neurodevelopmental disorder manifesting in difficulties in the motor performance, but also secondarily affects the overall psychosocial development of the given individual. Although the prevalence of DCD is up to 6%, it is an overlooked diagnosis in this country. No tool was available to identify motor deficits until the Czech version of the MABC-2 Test was published. This test assesses whether the motor performance of a child is below the expected level, given the chronological age (diagnostic criterion A for DCD). However, within the Czech environment we still lack a tool to assess the diagnostic criterion B, the impact of these deficits on the child's daily living activities and academic performance. This purpose can be served by the MABC-2 Checklist, which is originally part of the MABC-2 battery. The aim of this paper is to present a methodological procedure for the adaptation of the MABC-2 Checklist for DCD diagnostics in the Czech Republic.

Keywords: Developmental Coordination Disorder; MABC-2 Checklist; MABC-2 Test; validation; psychometrics

Vloženo: 17. únor 2020; Revidováno: 13. říjen 2020; Přijato: 14. říjen 2020; Zveřejněno: 11. duben 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Banátová K, Valtr L, Psotta R. Stanovení psychometrických vlastností Inventáře MABC-2. Diskuze v psychologii. 2020;2(2):75-80. doi: 10.5507/dvp.2020.008.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. American Psychiatric Association. (2013). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (5th ed.). Washington, DC: American Psychiatric Publishing. Přejít k původnímu zdroji...
    2. American Psychological Association. (2001). Standardy pro pedagogické a psychologické testování. Praha: Hogrefe - Testcentrum.
    3. Beaton, D. E., Bombardier, C., Guillemin, F., & Ferraz, M. B. (2000). Guidelines for the process of cross-cultural adaptation of self-report measures. Spine, 25(24), 3186-3191. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Biotteau, M., Danna, J., Baudou, É., Puyjarinet, F., Velay, J. L., Albaret, J. M., & Chaix, Y. (2019). Developmental coordination disorder and dysgraphia: signs and symptoms, diagnosis, and rehabilitation. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 15, 1873-1885. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Biotteau, M., Péran, P., Vayssière, N., Tallet, J., Albaret, J-M., & Chaix, Y. (2017). Neural changes associated to procedural learning and automatization process in developmental coordination disorder and/or developmental dyslexia. European Journal of Paediatric Neurology 21(2), 286-299. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Blank, R., Barnett, A. L., Cairney, J., Green, D., Kirby, A., Polatajko, H., … Vinçon, S. (2019). International clinical practice recommendations on the definition, diagnosis, assessment, intervention, and psychosocial aspects of developmental coordination disorder. Developmental Medicine & Child Neurology, 61(Suppl. 4). Přejít k původnímu zdroji...
    7. Caçola, P. (2014). Movement difficulties affect children's learning: An overview of developmental coordination disorder (DCD). Learning Disabilities, 20(2), 98-106. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Caçola, P, & Killian, M. (2018). Health-related quality of life in children with developmental coordination disorder: Association between the PedsQL and KIDSCREEN instruments and comparison with their normative samples. Research in Developmental Disabilities, 75, 32-39. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Caçola, P., & Lage, G. (2019). Developmental coordination disorder (DCD): An overview of the condition and research evidence. Motriz Rio Claro, 25(2), 1-6. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Caçola, P., Miller, H. P., & Ossom-Williamson, P. (2017). Behavioral comparisons in autism spectrum disorder and developmental coordination disorder: A systematic literature review. Research in Autism Spectrum Disorders, 38, 6-18. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Cairney, J. (2015). Developmental coordination disorder and its consequences. Toronto: University of Toronto Press. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Cahová, P., Pejčochová, J., & Ošlejšková, H. (2010). Hyperkinetická porucha / ADHD v dospívání a dospělosti: diagnostika, klinický obraz a komorbidity. Neurologie pro praxi, 11(6), 373-377.
    13. Campbell, W. N., Missiuna, C., & Vaillancourt, T. (2012). Peer victimization and depression in children with and without motor coordination difficulties. Psychology in the Schools, 49(4), 328-341. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Cermak, S. A., Katz, N., Weintraub, N., Steinhart, S., Raz-Silbiger, S., Munoz, M., & Lifshitz, N. (2015). Participation in physical activity, fitness, and risk for obesity in children with developmental coordination disorder: A cross-cultural study. Occup Ther Int., 22(4), 163-173. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Cleaton, M. A. M., Lorgelly, P. K., & Kirby, A. (2019). Developmental coordination disorder: the impact on the family. Quality of Life Research, 28(4), 925-934. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Davis, L. L. (1992). Instrument review: Getting the most from a panel of experts. Applied Nursing Research, 5, 194-197. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Gomez, A., & Sirigu, A. (2015). Developmental coordination disorder: Core sensori-motor deficits, neurobiology and etiology. Neuropsychologia, 79, 272-287. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Hands, B., Licari, M., & Piek, J. (2015). A review of five tests to identify motor coordination difficulties in young adults Research in Developmental Disabilities, (41-42), 40-51. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Harris, S. R., Mickelson, E. C., & Zwicker, J. G. (2015). Diagnosis and management of developmental coordination disorder. CMAJ, 187(9), 659-665. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Harrowell, I., Hollén, L. I., Lingam, R., & Emond, A. (2018). The impact of developmental coordination disorder on educational achievement in secondary school. Research in Developmental Disabilities, 72, 13-22. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Henderson, S., Sugden D. A., & Barnett A. L. (2007). Movement Assessment Battery for Children - second edition. London: Pearson Assessment. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Kaiser, M-L., Albaret, J. M., & Cantell, M. H. (2019). Assessment of the participation of the children with a Developmental Coordination Disorder (DCD): A Review of the questionnaires addressed to parents and/or teachers. Journal of Child and Adolescent Behavior, 3(5), 1-6.
    23. Kirby, A., Sugden, D., & Purcell, C. (2013). Diagnosing developmental coordination disorders, Archives of Disease in Childhood, 0, 1-5.
    24. Kolář, P., Smržová, J., & Kobesová, A. (2011). Vývojová porucha koordinace - vývojová dyspraxie. Československá Neurologie, 74/107(5), 533-538.
    25. Michalík, J., Baslerová, P., & Felcmanová, L. (2015). Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Získáno 8. 2. 2018 z: http://katalogpo.upol.cz/katalog-v-pdf
    26. Missiuna, C., & Campbell, W. N. (2014). Psychological aspects of developmental coordination disorder: Can we establish causality? Current Developmental Disorders Reports, 1, 125-131. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Münich, D., & Protivínský, T. (2018). Co skrývají známky na vysvědčení. Praha: AVČR.
    28. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2019). Genderová problematika zaměstnanců ve školství. Získáno 20. 3. 2020 z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/genderova-problematika-zamestnancu- ve-skolstvi
    29. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2015). Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016-2018. Získáno 12.3. 2018 z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/akcni-plan-inkluzivniho-vzdelavani-na-obdobi-2016-2018
    30. Novak, I., (2013). Evidence to practice commentary new evidence in developmental coordination disorder (DCD). Physical & Occupational Therapy in Pediatrics, 33(2), 170-173. Přejít k původnímu zdroji...
    31. O'Dea, Á., Coote, S., & Robinson, K. (2019). Children and young people's experiences of living with developmental coordination disorder/dyspraxia: Study protocol for a qualitative evidence synthesis, HRB Open Research, 2-28. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Piek, J., Hands, B. P., & Licari, M. (2012). Assessment of motor functioning in the preschool period. Neuropsychology Review, 22(4), 402-413. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Polit, D. F., Beck, C. T., & Owen, S. V. (2007). Review: Is the CVI an acceptable indicator of content validity? Appraisal and recommendations. Research in Nursing and Health, 30, 459-467. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Psotta, R. (2016). Nové možnosti diagnostiky vývojové poruchy pohybové koordinace. Integrace a inkluze ve školní praxi, 3(6), 20-23.
    35. Psotta, R. (2014). MABC-2. Test motoriky pro děti. [Transkulturní adaptace The Movement Assessment Battery for Children - 2nd edition]. Praha: Hogrefe - Testcentrum.
    36. Psotta, R., & Abdollahipour, R. (2017). Factorial validity of the Movement Assessment Battery for Children-2nd edition (MABC-2) in 7-16-year-olds. Perceptual & Motor Skills, 124(6), 1051-1068. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Psotta, R., & Brom, O. (2016). Factorial structure of the Movement Assessment Battery for Children Test-second edition in preschool children. Perceptual & Motor Skills, 123(3), 702-716. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Psotta, R., & Hendl, J. (2012). Movement Assessment Battery for Children - second edition: Cross-cultural comparison between 11-15 year old children from the Czech Republic and the United Kingdom. Acta Gymnica, 42(3), 7-16. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Psotta, R., Hendl, J., Frömel, K., & Lehnert, M. (2012). The second version of the Movement Assessment Battery for Children: A comparative study in 7-10 year old children from the Czech Republic and the United Kingdom. Acta Gymnica, 42(4), 19-27. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Purcell, C., Scott-Roberts, S., & Kirby, A. (2015). Implications of DSM-5 for recognising adultswith developmental coordination disorder (DCD). British Journal of Occupational Therapy, 78(5), 295-302. Přejít k původnímu zdroji...
    41. Smits-Engelsman, M. M., Jover, M., Green, D., Ferguson, G., & Wilson, P. (2017). DCD and comorbidity in neurodevelopmental disorder: How to deal with complexity? Human Movement Science, 53, 1-4. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Smits-Engelsman, B., Schoemaker, M., Delabastita, T., Hoskens, J., & Geuze, R. (2015). Diagnostic criteria for DCD: Past and future. Human Movement Science, 42, 293-306. Přejít k původnímu zdroji...
    43. Schoemaker, M. M., & Smits-Engelsman, B. C. M. (2015). Is treating motor problems in DCD just a matter of practice and more practice?. Current Developmental Disorders Reports, 1-7. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Sugden, D. (2006). Leeds Consensus Statement (2006). Developmental coordination disorder as a specific learning difficulty. Leeds: Pearson Assessment.
    45. Wilson, B. N., Neil, K., Kamps, P. H., & Babcock, S. (2012). Awareness and knowledge of developmental co-ordination disorder among physicians, teachers and parents. Child Care, Health and Development, 39(2), 296-300. Přejít k původnímu zdroji...
    46. Wilson, P. H., Ruddock, S., Smits-Engelsman, B., Polatajko, H., & Blank, R. (2013). Understanding performance deficits in developmental coordination disorder: A meta-analysis of recent research. Developmental Medicine & Child Neurology, 55(3), 217-228. Přejít k původnímu zdroji...
    47. Wilson, P. H., Smits-Engelsman, B., Caeyenberghs, K., Steenbergen, B., Sugden, D., Clark, J., Mumford, N., & Blank, R. (2017). Cognitive and neuroimaging findings in developmental coordination disorder: New insights from a systematic review of recent research. Developmental Medicine & Child Neurology, 59(11), 1117-1129. Přejít k původnímu zdroji...
    48. World Health Organization. (2008). Mezinárodní klasifikace nemocí. Desátá revize (MKN-10). Ženeva: World Health Organisation.
    49. Wuang, Y. P., Wang, C. C., & Huang, M. H. (2012). Health-related quality of life in children with developmental coordination disorder and their parents, OTJR Occupation Participation Health, 32(4), 142-150. Přejít k původnímu zdroji...
    50. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (2004). Sbírka zákonů České republiky, 10262-10324.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah